Řecká krize způsobila propad Řecka, ne Evropy

Ve vývoji Řecka a Evropy existuje propastný rozdíl, na který by se mělo poukazovat. Místo toho se ale spíše hovoří o tzv. "řecké nákaze“, kterou se nesprávně vysvětluje skoro každý pokles na akciových trzích v Evropě. Například korekce před několika dny by se měla přičítat makrodatům a předstihovým indikátorům, než dalšímu zdramatizování situace v Řecku. Podle dosavadního vývoje řecká krize způsobila výrazný propad finančních trhů a ekonomiky v Řecku, nikoli však v Evropě, jak ostatně dokládají i následující srovnání.


1) Státní dluhopisy. První signály počínající řecké krize pocházejí již z října 2009, kdy došlo k prvnímu snížení ratingu agenturou Fitch z A na A-. Další dvě následovala v prosinci a dubnu 2010, a pak ještě znovu v lednu a dubnu 2011. Po posledním snížení byl rating závazků Řecka B+ s negativním výhledem další změny, přičemž rating největších ekonomik eurozóny - Německa a Francie zůstal beze změny na nejvyšším stupni se stabilním výhledem. Přibližně do začátku snížení řeckého ratingu byl vývoj eurových a řeckých dluhopisů značně podobný - oba trhy rostly přibližně stejně rychle. To se změnilo až po prvním snížení ratingu Řecka - zatímco eurové dluhopisy pokračovaly v růstu, řecké začaly padat. Od data prvního snížení ratingu 22. října 2009 klesl index řeckých dluhopisů s dlouhou splatností o 45 procent! Naopak index dlouhých eurových státních dluhopisů s dlouhou splatností vzrostl za stejnou dobu alespoň o 3 procenta. Koeficient korelace obou dluhopisových indexů spadl z hodnot vyšších než 0,9 na pouhých 0,2.

2) Akcie. Řecká krize způsobila též odtržení akciových trhů Řecka od Evropy. Podobně jako v případě státních dluhopisů byl vývoj až do začátku řecké krize velmi podobný. Evropské i řecké akcie střídavě rostly při globálních oživeních a klesaly při globálních krizích s vysokým koeficientem korelace až 0,9. Po hypoteční a úvěrové krizi ale začal být vývoj v obou ekonomikách skoro zrcadlově obrácený. HDP eurozóny začalo růst od druhé poloviny roku 2009, zatímco HDP Řecka už bylo tři kvartály v poklesu, v němž setrvává dodnes. Vysoký růst míry nezaměstnanosti v Řecku, z 8 na 16 procent, kontrastoval s relativně stabilní mírou v eurozóně, cca kolem 10 procent. Nůžky se začaly do široka rozevírat také v průmyslu, který se v Řecku každým měsícem propadá níž a níž, zatímco v eurozóně rostl zejména díky silnému Německu. Dvanáct kvartálů po sobě klesají řeckým firmám zisky, ale firmám v eurozóně rostou šest kvartálů v řadě. Důsledkem je výrazná nadvýkonnost evropských akcií nad řeckými, jak ukazují grafy.


Roman Dvořák 
Product and Market Analyst Pioneer Investments